Proškův mlýn Poteplí
je významnou technickou památkou v našem regionu. V písemných pramenech je prvně připomínán k roku 1423 jako mlýn „pod Teplým“, patřící hradu Křivoklátu spolu s městečkem Unhoští. Za třicetileté války byl zpustošen a vypálen. V 50. letech 17. století byl obnoven, a to o dvou kolech, jedno moučné a druhé menší na pohon pily. Z této doby pochází stavba dřevěné hranice, na které je mlýnský pískovcový kámen pro mletí obilí. Na prosévání meliva tehdy sloužil tzv.“hasačert“. Dnes můžeme obdivovat částečně zachovalou dřevěnou mlýnskou hranici a její části se zdobením na podpěrných sloupech. Obvodové zdi mlýna můžeme datovat do století patnáctého. V obytné části mlýna se nám dochovala černá kuchyně s pecí a udírnou ze 17. století. Stávající strojní zařízení pochází ze druhé poloviny 19. století.
V podkolí, které patří k nejstarší části mlýna, bylo umístěno paleční kolo, sloužící pro pohon celého složení. Na úrovni cesty je přístup dveřmi do mlýnice tzv. zanáška, kde jsou dosud instalovány technicky a historicky cenné původní mlecí stroje: mlýnský kámen; porcelánová stolice firmy KOHOUT-SMÍCHOV z r.1870; stolice firmy TRAP-PLZEŇ s rýhovanými válci z r. 1885; celoželezná stolice firmy PROKOP-PARDUBICE z r. 1900. Zde na manipulační podlaze bylo přijímáno obilí a též prováděn výdej mlýnských produktů.V podstřeší, nejvyšší části mlýna, jsou umístěny na čištění obilí sortýr a triér a dále stroje vysévací: dva hranolové vysévače cylidry a čistička krupic reforma. S tímto výše uvedeným vybavením mohlo být semleto za jeden pracovní týden (tehdy 6 dní) 5 tun obilí.Tento mlýn je poslední na potoce Kačáku, který je kompletně zachován a byl by provozu schopný.
Autor: Karel Boček (*1933), syn mlynáře z Bočkova (Markova) mlýna u Unhoště, kde se také tomuto řemeslu v letech 1948 - 1951 vyučil. Dnes žije v Unhošti, kde má malé mlynářské muzeum.
Rozhovor s Karlem Bočkem a další zajímavá fota ze mlýna
Osada Poteplí připadla k Malým Kyšicím po rozdělení Horního Bezděkova v roce 1923 na tři samostatné obce..
Mlýn v Poteplí ve 30. letech min. st.
Stojí tady starobylý mlýn, o kterém se zmiňují písemné zprávy z patnáctého století. Za dobu své existence vystřídal hodně majitelů a také nájemců, svému účelu přestal sloužit na počátku druhé světové války. Ke mlýnu nerozlučně patří sousední stavení – restaurace se sálem. Začátkem minulého století, v době jejího uvedení do provozu, ji měl pronajatu Bedřich Fricke, syn pruského válečného zběha. Fricke zde založil redakci prvního českého protiválečného časopisu s výstižným názvem „Odzbrojte!“, který převzal podle stejnojmenného pacifistického románu rakouské spisovatelky Berthy von Suttner, pozdější nositelky Nobelovy ceny za mír (1905). Bohužel vyšla jen dvě čísla časopisu (říjen, listopad 1904), další vydávání bylo rakouskými úřady zakázáno.
Najdete nás zde:
